Posted on

Změna klimatu? Projekt Drawdown spočítal 100 nejúčinnějších řešení. Tipnete si prvních 10?

Klimatická stávka - cedule s nápisem "It is not easy being green"

Nepříznivé statistiky globálního oteplování vysílají jasné poselství: Nezačneme-li klimatické změny efektivně řešit, naše děti zdědí neobyvatelnou Zemi. Project Drawdown však není dalším „strašákem“, který má přimět myslet zeleně. Proč se velké mozky světa spojily, aby vypočítaly dopad jídla, energií, hospodářství, dopravy, osídlení i materiálů na životní prostředí?

Nabídka, kterou lze odmítnout

Bludiště, na jehož konci stojí řešení klimatické krize, tvoří nespočet cest. Ekologičtí aktivisté obvykle využívají k motivaci strach. To podle Paula Hawkena, spisovatele a zakladatele projektu Drawdown, představuje slepou uličku. Podnikatel a autor slavné knihy Drawdown tvrdí, že lidský mozek „od přírody“ nedovede reagovat na existenciální hrozby.

Projekt Drawdown spatřuje řešení globálního oteplování v nenásilné prezentaci vědeckých poznatku. Poskytuje rozcestník každému, kdo si uvědomuje závažnost změny klimatu a touží klimatickou krizi zvrátit. Nepobízí, nedoporučuje, nenavrhuje, nenutí. Pouze prezentuje pozitivní účinky určitých procesů.

Přes dvě stovky významných vědců, politiků, podnikatelů a aktivistů pomocí oficiálních dat a technologie projekce změřily dopad sta možných řešení globálního oteplování v nadcházejících 30 letech: od efektivity přes potřebné investice po výslednou úsporu. Na seznamu se objevilo 80 typů zásahů, u nichž se již potvrdila účinnost pro snižování uhlíkové stopy.

Drawdown není dalším mixem sporných názorů, nýbrž čistou vědou. Neposkytuje lidem naději, pouze zrcadlí důsledky jejich současného chování. Sám zakladatel považuje projekt pouze za nástroj. Zůstává na lidstvu, zda ho uchopí, a pozná tak jeho potenciál pro zlepšení situace na úrovni města, okresu i země.

Pojem „drawdown“ zároveň označuje moment, kdy poprvé dojde k poklesu ročního úhrnu skleníkových plynů v atmosféře. Když se týmu odborníků v rámci projektu podařilo seřadit dle účinnosti možnosti jeho dosažení, pořadí mnohým vyrazilo dech.

TOP 10 cest, jak řešit změny klimatu

1. Ekologický způsob chlazení

Redukce emisí CO2: 89,74 gigatun (1 Gt odpovídá 1 miliardě tun)

Výdaje: N/A

Úspora: -902,8 miliard dolarů (ztráta)

Látky obsažené v dnešních chladivech znečišťují ovzduší až 9000krát silněji než oxid uhličitý. Roku 2016 se naštěstí 170 zemí zavázalo postupně přejít na systémy chlazení s nízkým potenciálem pro globální oteplování.

2. Pevninské větrné turbíny

Redukce emisí: 84,6 Gt

Výdaje: 1 225,4 mld. $

Úspora: 7 425 mld. $

Hluk, neestetičnost a riziko větrných elektráren pro migrující ptactvo snižuje jejich popularitu. Další překážku v masovém zavedení této energie představuje závislost na větru, který mnohdy nedosahuje dostatečné rychlosti. Vlády navíc mají tendenci mnohem štědřeji dotovat průmysl fosilních paliv než větrnou energetiku.

Přesto dnes již 314 tisíc větrných turbín zajišťuje dodávku 3,7 procent světové elektřiny. Budoucnost rozsemení řadu nových větrných elektráren.

3. Omezení plýtvání s potravinami

Redukce emisí: 70,5 Gt

Výdaje: N/A

Úspora: N/A

Farmáři i supermarkety touží pouze po plodinách či potravinách, které vypadají perfektně. Takto skončí v amerických kontejnerech až 40 procent jídla. Ačkoli každý sedmý člověk by hladem snědl i ten kontejner.

4. Přechod na rostlinnou stravu

Redukce emisí: 66,1 Gt

Výdaje: N/A

Úspora: N/A

Živočišná výroba a produkce krmiva může nést až 50 procent viny na skleníkovém efektu.

Omezení bílkovin navíc přináší zdravotní benefity, snižuje riziko závažných onemocnění, a tím i výdajů na zdravotní péči: na kterou v ČR za sedm let vzrostly výdaje o 53 miliard Kč.

5. Průmyslové využívání deštných pralesů

Redukce emisí: 61,2 Gt

Výdaje: N/A

Úspora: N/A

Kdyby nedocházelo k nadměrnému kácení deštných lesů, změna klimatu by byla o 16 až 19 procent méně patrná. Naštěstí po celém světě vzrůstá trend obnovování této unikátní krajiny.

6. Vzdělávání žen a dívek

Redukce emisí: 51,5 Gt

Výdaje: N/A

Úspora: N/A

145 milionů dívek pracují nebo se provdají na úkor středního stupně vzdělání. Zatímco žena se základním vzděláním se stará průměrně o pět dětí, vystudovaná středoškolačka pouze o dvě.

Vzdělané ženy více inklinují ke kariéře než k rodičovství. Nechtějí, aby jejich potomci museli jako ony živořit mezi mnoha sourozenci.

Jedna osoba v rozvojové zemi vyprodukuje zhruba ročně zhruba 1,8 tuny oxidu uhličitého.

7. Plánované rodičovství

Redukce emisí: 51,5 Gt

Výdaje: N/A

Úspora: N/A

Chudé země odpírají až 225 milionům ženám právo na antikoncepci, což vede až 74 milionům mateřství proti vůli. Ovšem například i vyspělá USA eviduje ročně 45 procent nechtěných těhotenství.

8. Sluneční elektrárny

Redukce emisí: 36,9 Gt

Výdaje: -80,1 mld. $ (příjem)

Úspora: 5 023,8 mld. $

Solární parky zatím zastupují pouze 2 procenta světové elektřiny.

Agrolesnictví - kombinace levandulového pole s řadami stromů

9. Agrolesnictví

Redukce emisí: 31,2 Gt

Výdaje: 41,6 mld. $

Úspora: 699,4 mld. $

Integrace pěstování dřevin s pícninami či pastvinami rapidně zvyšuje biodiverzitu. Skot a další přežvýkavci navíc vyžadují 30 až 45 procent světové orné půdy. Agroforesty se svou rozlohou 142 milionů hektarů vyvrací staré pořekadlo že „krávy se nekamarádí se stromy“.

10. Solární panely

Redukce emisí: 24,6 Gt

Výdaje: 453,1 mld. $

Úspora: 3 457,6 mld. $

Střešní fotovoltaické panely představují levnou a čistou elektřinu. Stávají se tak mimo jiné nástrojem pro eliminaci chudoby. Jsou injekcí pro ekonomiku rozvojových zemí: například v Bangladéši poskytly 114 000 pracovních příležitostí.

Další překvapivě účinná řešení klimatické krize

13 – Těžba rašeliny: Slatě se svými 600 gigatunami uhlíku v sobě drží dvakrát více oxidu uhličitého než všechny lesy dohromady. Unikátní ekosystém se při narušení promění doslova ve skleníkový komín.

17 – Prolínání stromů s plodinami: Silné duo pro zvýšení kvality a výnosnosti půdy, které by do roku 2050 mohlo zbavit ovzduší 17,2 gigatun CO2.

20 – Jaderná energie: Na jedné straně obrovská rizika a možnost zneužití, na straně druhé, podle projektu Drawdown, až stokrát nižší emise skleníkových plynů než u fosilních paliv.

32 – Lodě: 80 procent objemu zboží si najde k zákazníkovi cestu přes moře. Oproti planetě, u které si přeprava zboží po moři vybírá daň v podobě 3 procent skleníkového efektu, platí zákazník pakatel.

33 – LED osvětlení do domácnosti: Kdyby si lidé posvítili na knížku trvanlivou „LEDkou“ bez toxické rtuti, Země by shodila přebytečných 7,8 gigatun CO2.

49 – Automobily: Hybridní pohony a elektoromobily představují velký krok k zelené energii. Výrobní linky ovšem opustí v roce 2050 zhruba dvakrát více aut než dnes, což benefity pro životní prostředí poněkud sráží.

54 – Města pro pěší: Lidé sáhnou po klíčku od auta téměř dvakrát méně často, pokud mají možnost se bezpečně a příjemně projít. Roste životní spokojenost i výdej kalorií, zatímco výdej skleníkových plynů klesá o tři gigatuny.

Řešení prezentovaná Drawdonem nejsou žádné hypotézy. Vědci vytvořili matematické modely pro věci, které již fungují a rozvíjejí se. Při výzkumu se navíc odhalilo dalších 20 způsobů, které by lidstvo mělo pro snížení uhlíkové stopy vyzkoušet. Hlavní roli v realizaci těchto nápadů hraje právě vzájemná spolupráce rodin, komunit, firem, institucí i státu. Jen tak budou moci budoucí generace vyrůstat v příjemném prostředí.

Posted on