Posted on

Za posledních 20 let je Země zelenější

Kácení deštných pralesů, úbytek rostlin,… Kvůli lidem planeta doslova plešatí. Ve výru negativních zpráv člověk už jen počítá, za jak dlouho dojde ke skutečné globální katastrofě. Vědci z NASA ale nedávno vypracovali statistiku zářivou pro budoucnost jako slunce. Od roku 2000 se zvýšilo zalesnění zeměkoule o 5 %. V některých regionech se navíc výrazně zvýšila rozloha vegetací osázené plochy. To nevypadá tak černě, že?

Paradoxně největší díky v tomto procesu patří Indii a Číně – státům, které ekologové bombardují kritikou ze všech stran. Indie investuje ve velkém do potravinářských plodin. Čína zase podporuje ambiciózní programy na ochranu a rozšíření lesů, které pomáhají snižovat znečištění ovzduší, erozi půdy a celkově bojují proti změně klimatu.

Dvě nejlidnatější země světa dosud vysázely stromy na území o celkové rozloze přes 5,5 milionů kilometrů čtverečních – to přibližně odpovídá velikosti všech amazonských deštných pralesů. Expanze populace obě země zároveň donutila navýšit produkci obilovin, zeleniny, ovoce a dalších plodin o 42 procent. Dodnes tak zúrodňují dříve mrtvé oblasti s velkým potenciálem pro zemědělskou činnost.

Přestože oběma zemím patří pouhých 9 % zemského povrchu pokrytého vegetací, jsou zodpovědné až za jednu třetinu „zazeleňování“. Pokud někdo v posledních 20 letech zasadil strom, je pravděpodobnost 42 %, že to učinil někde mezi Pekingem a Dillí.

Ani Evropa však nezůstala pozadu. V Evropské unii se zvýšila rozloha zalesněných ploch o 4,6 %. Cenu nejzelenějšího města získává naše Praha – neuvěřitelných 56,8 % veřejné zeleně. Náš východní soused se svou Bratislavou (41 %) na tom také není špatně. Mezi další zdravá města Evropy patří Vídeň (45,5 %) Madrid (44,9 %) nebo Stockholm (40 %).

Rusko se také činilo – na celém území vzrostlo zalesnění o 4 %. Moskva (55 %) je doslova zeleným králem.

Pro porovnání: v Číně je se svými 45 % metropolí s největším podílem městské zeleně Šen-čen. V Indii pak zaručeně vede Gandhinagar (53,9%), hlavní město svazového státu Gudžarát.

Nový pohled na stávající podmínky pozemské vegetace odhalil nedávno zveřejněný výzkum americké agentury NASA. Vše umožnil jedinečný projekt MODIS (Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer). V rámci něj se před 20 lety umístily na dvě družice přístroje pro monitorování povrchu planety s rozlišením zhruba 500 metrů. Velké množství získaných dat hovořilo za vše: za zelenání planety mohou lidé, nejedná se o „přirozený“ jev. A každoročně přibývá přes 5 milionů čtverečních kilometrů zelené plochy.

Nyní si vědci kladou otázku, jestli na tom nese větší podíl vysazování stromů a proměna způsobu zemědělského hospodaření nebo „udržitelná“ lesnické praxe, uplatňovaná v Evropě. V každém případě je jasné jedno: mnoha rostlinám prospívá dnešní „skleníková“ atmosféra sycená oxidem uhličitým, a regionálně poté teplem a vlhkem.

Má to ale i svou stinnou stránku. Intenzivní zemědělská aktivita v Indii jde ruku v ruce s hnojením a aplikací chemikálií ve velkém. Navíc spotřebovává velké množství spodní vody. Jakmile její zásoby vyschnou, mohou následovat sucha v rozsáhlých oblastech.

Vědci také zdůrazňují, že rozšiřující se zeleň nemůže vykompenzovat ztrátu přirozených ekosystémů v tropech, například v Brazílii nebo Indonésii. A to už jen proto, že z velké části jde o zemědělské plodiny, nikoliv přirozené a pestré druhy rostlin.

Navíc klimatologové nevěří, že zelenání v našem planetárním skleníku povede k zastavení klimatických změn. Spíše se dá očekávat, že se vzrůstající teplotou dojde ke snížení příjmu oxidu uhličitého rostlinami. Ozelenění pak může vystřídat suché hnědnutí, jako se stalo v Tichomoří.

A to nejhlavnější na konec: ozeleňování planety neznamená nic v porovnání s řadou negativních jevů globálního oteplování, na které bychom neměli zapomínat – jako je zvyšující se hladina oceánů, tropické bouře či tající ledovce. Tvrzení, že se zelená na lepší časy, by tedy bylo jednoznačně přehnané.

Posted on