Posted on

Udržitelná móda: zelené fashion značky, produkty a postupy

Udržitelná móda, sustainable fashion: žena v červených šatech v přírodě

Konvenční módní průmysl představuje enormní zátěž pro životní prostředí. V důsledku toho se řada značek snaží přicházet s postupy, které negativní dopad jejich produktů eliminují. Organická bavlna, recyklované nebo upcyklované materiály nebo komplexní revize výrobních postupů, snižování spotřeby energie a vody a férové podmínky pro zaměstnance. 

Mud JEANS: pronajměte si džíny

(aneb cirkulární byznys model v oděvním průmyslu)

Móda se často uvádí jako druhé, třetí nebo čtvrté nejvíce znečišťující odvětví vůbec. Jedním z průkopníků udržitelnosti ve fashion industry je určitě i firma MUD Jeans, která se snaží aplikovat na módu myšlenku cirkulární ekonomiky. Džíny si u nich ani nemusíte kupovat, stačí si je pronajmout. Když se obnosí, dostanete místo nich nové, staré si vezmou a použijí znovu. Buď je upcyklují (dostane je někdo jiný jakožto „vintage“ model honosící se vaším jménem), anebo recyklují do nového materiálu. Na pěstování konvenční bavlny padne až 25% pesticidů vylitých do všech polí světa, ačkoli se tahle plodina pěstuje pouze na 2,5% obdělávané plochy. Proto konvenční bavlnu firma nepoužívá. Kupují výhradně bavlnu certifikovanou (udržitelně pěstovanou). A taky se jim podařilo ve výrobním cyklu značně umenšit množství spotřebované vody. Omrkněte je!

Sandqvist: designové eko-batohy

Švédská značka Sandqvist vyrábí kvalitní designové batohy s ohledem na životní prostředí a pracovní podmínky zaměstnanců i dodavatelů. Používají výhradně organickou bavlnu pěstovanou bez chemikálií a hnojiv lokálními farmáři v Indii, kde se batohy Sandqvist rovněž šijí. Kromě organické bavlny využívá Sandqvist ve výrobě také umělá vlákna obsahující recyklovanou složku a důsledně prověřuje i chemické látky, které při výrobě svých batohů používá.

pinqponq: z recyklované PETky

Značka pinqponq je spojením německých designérů a vietnamských výrobců. pinqponq se snaží dohlížet na pracovní podmínky zaměstnanců a využívat ekologicky šetrné materiály. Batohy této značky jsou ze 100% tvořeny vláknem vyrobeným recyklací použitých PET lahví.

KnowledgeCotton: vegan, recyklo a bio

KnowledgeCotton je letitá dánská firma zaměřená na výrobu oblečení pro muže. Udržitelnost je jedním z jejích základních principů. Snaží se využívat materiály ohleduplné k životnímu prostředí, především bio bavlnu, ale i další šetrné, například recyklované materiály. V KnowledgeCotton rovněž ustoupili od používání kůže, kterou nahrazují veganskými alternativami.

Thinking MU: vědomě

Thinking MU je ekologický brand ze španělské Barcelony. Vyrábí oblečení z organické bavlny dovážené z Indie a z Peru, používá certifikovaná a biologicky rozložitelná barviva a často se zvládá vyhýbat i chemickému bělení. V Thinking MU také vědomě snižují spotřebu vody při výrobě. A berou ohled i na lidi zapojené do výrobního procesu.

Armedangels

Armedangels je mladá německá firma, která si udržitelnost a sociální férovost vytkla jako jedny ze svých hlavních cílů. Šijí oblečení z udržitelných materiálů – z organické bavlny (s certifikátem GOTS), z organického lnu nebo z recyklovaného polyesteru.

Značka Patagonia

Patagonia je ikona všech environmentálně zodpovědných podnikatelů. Je to jedna z vůbec nejzodpovědnějších značek, co se udržitelnosti týče. A ne náhodou. Firmu na výrobu outdoorového vybavení založili milovníci přírody – surfaři a horolezci. Postupně si začali uvědomovat, kde všude činnost jejich firmy škodí, a začali věci napravovat. Příběh Patagonie si můžete přečíst v knížce jejího zakladatele s názvem Zodpovědná firma.

Jaká móda je vlastně udržitelná?

Udržitelná móda může mít řadu podob a definice není tak jednoduchá.

Nejobjektivnějším měřítkem jsou certifikace udělované podle jasně stanovených kritérií. Mezi ty nejznámější patří například Fair-Trade či GOTS (Global Organic Textil Standard). Obě zajišťují, že při výrobě oblečení byly respektovány základní etické i ekologické normy.

Kromě toho je ale možné čelit environmentálním dopadům například využíváním šetrných materiálů. V porovnání s konvenční bavlnou je např. mnohem šetrnější její organicky pěstovaná sestra. Kromě toho, že přírodní materiály mohou být buď nešetrně nebo šetrně pěstované, je také možné ošetřit je následně takovým způsobem (bez toxických látek), díky němuž je výrobek po skončení životního cyklu kompostovatelný (prostředí nezatěžuje zbytečný odpad). Důležitý je i výběr přírodnin, z nichž se textil vyrábí. Environmentálně náročnou produkci bavlny například z hlediska dopadů na životní prostředí předčí takové materiály jako bambus či konopí.

Vedle přírodních textilních vláken se uplatňují i ta umělá, „chemická“ (viskóza, nylon, silon či polyester). Výroba chemických vláken je oproti těm přírodním energeticky náročná a některá z nich (nylon či polyester) se vyrábějí z ropy, Tato vlákna se sice nerozloží v přírodě, ale některá z nich lze recyklovat a vracet do oběhu znovu. To je v souladu s principem cirkulární ekonomiky.

Stále více se v módě používá pojem upcycling. Upcyklované tašky a oblečení jsou vyrobeny ze zbytkových materiálů, které by se jinak vyhodily.

Nejde ale jen o materiály. Některé firmy se do celé problematiky vrhají s enormní vervou a řeší řadu dalších aspektů – trvanlivost či opravitelnost výrobků, co se s nimi stane na konci životního cyklu, zda jsou výrobky veganské a podobně. Jiné firmy řeší i to, jaké množství vody či energie spotřebují při výrobě a snaží se systematicky stlačit na minimum celkovou environmentální zátěž svého provozu. Mezi největší „vzorňáky“ patří v tomto směru firma Patagonia. Další firmy, jako například MUD Jeans, se snaží postavit na hlavu celý byznys model oděvního průmyslu a najet místo lineární na cirkulární ekonomiku – oblečení vám tak neprodají, ale pronajmou. Poté, co jedny džíny obnosíte, dostanete další a firma váš starý kousek zrecykluje.

Kritérií, podle kterých lze udržitelnost módy posuzovat, je tedy celá řada a orientace není jednoduchá. Ekoznačky a certifikáty jsou navíc pro řadu firem poměrně jednostranně (někdy i nedostatečně) vymezenou záležitostí spjatou s dodatečnými výdaji a někdy i se značnou byrokracií. Ani ekoznačky tak neposkytují jasné vodítko, kdo je a kdo naopak není „eko“. Volba bude nakonec vždy na zákazníkovi a vzhledem ke komplexnosti problematiky bude bohužel vždy do značné míry intuitivní.

Proč je konvenční móda neudržitelná?

Že s módním průmyslem není z hlediska ekologie něco v pořádku už jste asi slyšeli. Pokud jste ještě neviděli dokument The True Cost (2015), jako zdroj informací určitě stojí za to. Současný průmysl rychlé módy (fast fashion) sice šetří  naše peněženky a nechává nás užívat si každou sezónu pět nových třiček, ale na druhé straně decimuje přírodní zdroje a vynucuje si velice neférové pracovní (a životní) podmínky pro řadu lidí v rozvojovém světě. Co jsou hlavní problémy tzv. fast fashion?

  • Módní průmysl představuje pouze 2% světového HDP, ale zároveň je druhým nejvíce znečišťujícím průmyslovým odvětvím na světě
  • Konvenčně pěstovaná bavlna se hnojí obrovským množstvím pesticidů (které poškozují kromě životního prostředí i zdraví pracovníků) a spotřebovává velké množství vody
  • Jedno bavlněné tričko znamená 2700 litrů vody (= pitný režim jednoho člověka na 2 a půl roku)
  • Průměrný spotřebitel si v roce 2014 nakoupil o 60% oblečení více než v roce 2000. Každý kousek si přitom v průměru ponechal o polovinu kratší dobu.
  • Každou jednu vteřinu skončí na světě jedno nákladní auto oblečení na skládce nebo ve spalovně.
  • Oblečení z materiálů, které nejsou rozložitelné, přitom může na skládce ležet ještě 200 let.
  • Vyrobit jedny džíny má za následek stejné emise skleníkových plynů jako ujet autem 130 km.
Posted on