Více jak 1,3 miliard tun jídla, které by ročně stačily k nasycení téměř 3 miliard lidí. Přesně tolik potravin se celosvětově vyhodí každý rok. Zní to neuvěřitelně, že? Plýtvání potravinami je jeden z největších problémů, kterému jako lidstvo čelíme. Dobrá zpráva je, že s jeho řešením může pomoci každý z nás.
Svět a plýtvání jídlem
Nejdříve trocha děsivé statistiky.
- Nejvíce se plýtvá ovocem a zeleninou, protože se rychle kazí. Celosvětově se vyhodí 45 % vypěstovaného ovozelu.
- Velkým problémem je plýtvání masem. Toho se sice vyhodí „jenom“ 20 %, ale jeho produkce je nejnáročnější na zdroje – vodu, půdu a další. Když si v restauraci objednáte 200 gramů kuřecích řízků, objednáváte si zároveň 865 litrů vody, které se na toto množství použily.
- K největšímu plýtvání dochází vzemích západního světa. V nich lidé vyplýtvají zhruba 95 až 115 kg potravin na osobu za rok, kdežto v chudých oblastech se jedná pouze o 8 až 11 kg.
- K plýtvání dochází v průběhu celého řetězce, který se stará o dopravu potravin na náš stůl. Začíná na farmě, pokračuje v distribuci a v prodeji a na 40 % z celkového počtu vyplýtvaných potravin se podílejí domácnosti. (zdroj: platforma eatresponsibly.eu)
- Z pohledu financí se ročně vyhodí ekvivalent HDP Švýcarska. (zdroj: Zachraň jídlo)
Plýtvání jídlem je problémem z mnoha důvodů. Část už byla nastíněna v předchozích řádkách – nevyhazujeme jenom jídlo, ale spolu s ním i zdroje, které na jeho produkci byly využity. Ať už se jedná o vodu, půdu nebo energie. Produkce potravin má také velké dopady na životní prostředí, zabírá se čím dál více půdy, dochází k úhynu druhů a výsevu monokultur, které snižují přírodní rozmanitost. Při rozkladu jídla na skládkách navíc dochází k uvolňování velkého množství metanu, který patří ke skleníkovým plynům.
Co s tím můžeme udělat
Zatímco s plýtváním na úrovni obchodů a zemědělců nic nenaděláme, můžeme společně zatočit s těmi 40 %, která spadají na domácnosti. Stačí jenom do svého každodenního života zařadit následujících pět změn.
-
změna: Udělejte si jasno v pojmech
Spousta lidí má pocit, že jakmile je zboží po datu minimální trvanlivosti, už ho musí vyhodit. Není to tak. Jídlo můžete normálně zkonzumovat – za předpokladu, že jste ho správně skladovali. Může se změnit maximálně jeho jakost.
Jinak je to u formulky „Spotřebujte do„. Najdeme ji na rychle se kazících potravinách (např. mléčné výrobky) a označuje dobu, do kdy je zboží stoprocentně zdravotně nezávadné. Tu můžete prodloužit tím, že výrobek, který nestíháte spotřebovat, zamrazíte.
-
změna: Skladujte správně
Správné skladování jídla není žádná věda, stačí jenom znát pár triků. O ukládání potravin do lednice jsme se rozepsali v našem seriálu o zero-waste. Zároveň je dobře jídlo umisťovat podle data spotřeby, abyste měli na očích to, které nejdříve prochází. A bylinky můžete uložit do mrazáku v tvořítku na led – stačí přidat vodu nebo olej.
-
změna: Plánujte jídlo
Celou řadu drobných změn můžete zařadit do nákupní rutiny. Před každým nákupem si projděte své zásoby, abyste získali přehled a nekupovali věci zbytečně dvakrát. Zároveň si předem naplánujte jídelníček a sepište podle toho nákupní seznam. A držte se ho – odolejte slevám i speciálním akcím.
Tímto krokem ušetříte nejenom potraviny, ale také peníze.
-
změna: Kompostujte
Nespotřebované jídlo zkompostujte. Zajistíte tak správný rozklad za přístupu kyslíku, kdy se neuvolňuje do ovzduší metan. Navíc si tak vytvoříte ideální hnojivo pro svoji zahrádku.
-
změna: Darujte přebytky
Nakoupili jste příliš mnoho potravin a nestíháte je zpracovat? Darujte je do potravinové banky ve svém okolí. Zajistíte tak jídlo potřebným a zároveň se spotřebuje.
(autorka: Jana Langová)
