Posted on

Zatočte s plýtváním potravinami: 5 změn, které můžete udělat hned teď

Plýtvání potravinami - vyhozená jablka

Více jak 1,3 miliard tun jídla, které by ročně stačily k nasycení téměř 3 miliard lidí. Přesně tolik potravin se celosvětově vyhodí každý rok. Zní to neuvěřitelně, že? Plýtvání potravinami je jeden z největších problémů, kterému jako lidstvo čelíme. Dobrá zpráva je, že s jeho řešením může pomoci každý z nás.

Svět a plýtvání jídlem

Nejdříve trocha děsivé statistiky.

  • Nejvíce se plýtvá ovocem a zeleninou, protože se rychle kazí. Celosvětově se vyhodí 45 % vypěstovaného ovozelu.
  • Velkým problémem je plýtvání masem. Toho se sice vyhodí „jenom“ 20 %, ale jeho produkce je nejnáročnější na zdroje – vodu, půdu a další. Když si v restauraci objednáte 200 gramů kuřecích řízků, objednáváte si zároveň 865 litrů vody, které se na toto množství použily.
  • K největšímu plýtvání dochází vzemích západního světa. V nich lidé vyplýtvají zhruba 95 až 115 kg potravin na osobu za rok, kdežto v chudých oblastech se jedná pouze o 8 až 11 kg.
  • K plýtvání dochází v průběhu celého řetězce, který se stará o dopravu potravin na náš stůl. Začíná na farmě, pokračuje v distribuci a v prodeji a na 40 % z celkového počtu vyplýtvaných potravin se podílejí domácnosti(zdroj: platforma eatresponsibly.eu)
  • Z pohledu financí se ročně vyhodí ekvivalent HDP Švýcarska. (zdroj: Zachraň jídlo)

Plýtvání jídlem je problémem z mnoha důvodů. Část už byla nastíněna v předchozích řádkách – nevyhazujeme jenom jídlo, ale spolu s ním i zdroje, které na jeho produkci byly využity. Ať už se jedná o vodu, půdu nebo energie. Produkce potravin má také velké dopady na životní prostředí, zabírá se čím dál více půdy, dochází k úhynu druhů a výsevu monokultur, které snižují přírodní rozmanitost. Při rozkladu jídla na skládkách navíc dochází k uvolňování velkého množství metanu, který patří ke skleníkovým plynům.

Co s tím můžeme udělat

Zatímco s plýtváním na úrovni obchodů a zemědělců nic nenaděláme, můžeme společně zatočit s těmi 40 %, která spadají na domácnosti. Stačí jenom do svého každodenního života zařadit následujících pět změn.

  1. změna: Udělejte si jasno v pojmech

Spousta lidí má pocit, že jakmile je zboží po datu minimální trvanlivosti, už ho musí vyhodit. Není to tak. Jídlo můžete normálně zkonzumovat – za předpokladu, že jste ho správně skladovali. Může se změnit maximálně jeho jakost.

Jinak je to u formulky „Spotřebujte do„. Najdeme ji na rychle se kazících potravinách (např. mléčné výrobky) a označuje dobu, do kdy je zboží stoprocentně zdravotně nezávadné. Tu můžete prodloužit tím, že výrobek, který nestíháte spotřebovat, zamrazíte.

  1. změna: Skladujte správně

Správné skladování jídla není žádná věda, stačí jenom znát pár triků. O ukládání potravin do lednice jsme se rozepsali v našem seriálu o zero-waste. Zároveň je dobře jídlo umisťovat podle data spotřeby, abyste měli na očích to, které nejdříve prochází. A bylinky můžete uložit do mrazáku v tvořítku na led – stačí přidat vodu nebo olej.

  1. změna: Plánujte jídlo

Celou řadu drobných změn můžete zařadit do nákupní rutiny. Před každým nákupem si projděte své zásoby, abyste získali přehled a nekupovali věci zbytečně dvakrát. Zároveň si předem naplánujte jídelníček a sepište podle toho nákupní seznam. A držte se ho – odolejte slevám i speciálním akcím.

Tímto krokem ušetříte nejenom potraviny, ale také peníze.

  1. změna: Kompostujte

Nespotřebované jídlo zkompostujte. Zajistíte tak správný rozklad za přístupu kyslíku, kdy se neuvolňuje do ovzduší metan. Navíc si tak vytvoříte ideální hnojivo pro svoji zahrádku.

  1. změna: Darujte přebytky

Nakoupili jste příliš mnoho potravin a nestíháte je zpracovat? Darujte je do potravinové banky ve svém okolí. Zajistíte tak jídlo potřebným a zároveň se spotřebuje.

(autorka: Jana Langová)

Posted on