Posted on

Koronavirus a ekologie: Jak se covid-19 podepsal na životním prostředí?

Koronavirus, covid-19 a planeta

Uklizení lidstva do karantény dalo přírodě možnost se nadechnout a přineslo hned několik dobrých zpráv. Nečekaně velké snížení emisí, čistá voda v Benátkách, pokles zátěže životního prostředí z dopravy, to jsou jen některé z nich. Jenže každá mince má dvě strany.

Jistě, pokles skleníkových plynů a vyčištění vzduchu ve světových metropolích je skvělá věc, která i nevěřícím Tomášům ukazuje, že lidská činnost má na planetu nezanedbatelný vliv. Ale přesun života mezi čtyři stěny a zvýšené nároky na hygienu dal zelenou větší spotřebě plastů a jednorázových předmětů. A to je jen jeden z problémů. Jaká je tedy ekologická bilance světové pandemie?

Významné snížení emisí

Začněme tím pozitivním. Utlumením výroby a dopravy celosvětově významně pokleslo množství emisí. Například v Číně, která je momentálně největším producentem oxidu uhličitého, došlo ke snížení o sto milion metrických tun, tedy o čtvrtinu! Čistější prostředí bylo dokonce viditelné na snímcích z vesmíru od NASA.

Velkou roli hrálo zastavení leteckého provozu, který se propadl až o 95 %. Například takové Německo díky koronaviru pravděpodobně nečekaně splní své klimatické cíle pro rok 2020, které nastavilo na snížení emisí o 40 % oproti roku 1990.

Nárůst spotřeby plastů

Koronavirová pandemie dala naději výrobcům plastů, jejichž byznys znovu nabral na obrátkách. Lidé se začali obávat o své zdraví, a tak místo znovupoužitelných produktů přišly na řadu ty jednorázové. Ať už jde o roušky z Číny, gumové rukavice, pytlíky téměř na každý rohlík nebo jednorázové obaly na donáškové jídlo, plasty znovu zaplavily svět. Navíc podle zprávy Konference OSN o obchodu a rozvoji poklesl trend jejich recyklace, což situaci jenom zhoršuje.

Naštěstí už se předpisy a zvyky zákazníků vrací zpátky do předpandemických kolejí. Můžeme tak doufat, že plastová záplava zase poleví.

Palčivý potravinový problém

A jsme zase u plýtvání potravin, které jsme řešili v jiných článcích. Uzavření hranic, snížení dopravy a nečekaná změna ve stravování světa způsobily propad v odběru zemědělské produkce. Výsledný přebytek – nepředstavitelné množství tun – se bohužel musel zlikvidovat. A likvidace organického odpadu nevyhnutelně vede ke zvýšení metanu v atmosféře.

Úplně zbytečně byly také vynaloženy zdroje na vypěstování těchto potravin, což jenom přidává negativní bilanci pandemie.

Zásah do křehkých ekosystémů

I ochránci přírody v národních parcích se museli zamknout doma. Jejich nepřítomnost tak dává šanci nelegálním lovcům a těžařům dřeva, kteří mají volné pole působnosti. Problém prohlubuje i zamrznutí turismu, které se samozřejmě vztahuje také na národní parky a chráněné rezervace. Nula turistů znamená nula peněz na ochranu a finanční potíže, které se potáhnou do budoucnosti.

Posledním hřebíčkem do rakve křehkých ekosystémů jsou ekonomické problémy vyvolané pandemií. Zamrznutí ekonomiky způsobilo masivní propouštění a ztrátu obživy pro mnoho domácností, které se nyní snaží najít zdroje právě v národních parcích. Na černém trhu se bohužel dobře platí.

Nula od nuly pojde

Koronavirus byl strůjce mnoha změn v životních prostředí a tohle byl přehled těch největších, celosvětových. Nastává tak čas na slibovanou bilanci. Je koronavirus požehnáním nebo ekologickou zkázou? Zpráva Konference OSN o obchodu a rozvoji se přiklání k remíze.

Plýtvání potravinami, vzestup plastů a zásahy do chráněných oblastí jsou velkým negativem, které by ale mohl vyvážit pozitivní vliv karantény na znečištění ovzduší a produkci skleníkových plynů. Vypadá to tak, že nula od nuly pojde.

Na skutečný výsledek si ale budeme muset nějakou dobu počkat. Účet za celou pandemii nám planeta vystaví až za nějakou dobu po jejím konci.

Posted on