Posted on

Jednorázové versus látkové plenky

Jednorázové versus látkové plenky

V diskuzích, které se týkají životního stylu šetrného k životnímu prostředí, se hodně diskutuje o nahrazování jednorázových hygienických pomůcek, mezi něž patří například dětské pleny, menstruační vložky či kapesníky, pomůckami látkovými, které lze používat opakovaně. A snad v každé této diskuzi padne otázka, jestli výroba a praní látkových alternativ hygienických pomůcek není pro přírodu nakonec horší než použití těch jednorázových.
Samotné nás zajímalo, jak to dopadne, pokud porovnáme skutečná data. Co myslíte, jak srovnání dopadlo? 

Jednorázové versus látkové plenky – co je víc eko? Porovnali jsme čísla

Ukažme si celý proces výroby jednorázových hygienických pomůcek na výrobě jednorázových dětských plen. Ty se skládají z několika vrstev buničiny, dále absorpčního gelu, propustné folie a nepromokavé vrchní vrstvy. Asi 50% materiálu na plence je vyrobeno z ropy, udává se, že na jednu plenku je potřeba asi 1 hrnek ropy. Zbytek plenky tvoří papír a buničina, které se vyrábějí ze dřeva v procesu, který je nejen velmi energeticky náročných, ale je k němu potřeba i velké množství chemických látek. Spotřeba surovin potřebných pro výrobu jednorázové pleny je asi 10x vyšší než spotřeba pro výrobu pleny látkové.

Nejvíce energie se spotřebovává při praní látkových plenek. V této fázi tak plenky zatěžují odpadní vody a při sušení a žehlení spotřebovávají energii. Mnozí lidé mají za to, že spotřeba energie a vody při praní látkových plenek je srovnatelná s energií potřebnou na výrobu plenek jednorázových, takže by to z ekologického hlediska mělo vyjít nastejno.

Zdaleka tomu ale tak není. U jednorázových je spotřeba energií na výrobu 2 – 3 x vyšší než u výroby a údržby těch látkových. Malý příklad pro srovnání nám může přiblížit spotřebu vody. Na praní plenek se za 3 dny spotřebuje zhruba 60 l vody, zatímco jedna osoba používající splachovací záchod, spotřebuje za stejnou dobu zhruba 300 l vody.

Mnohé ze surovin, z nichž jsou látkové pleny vyrobeny, pochází z obnovitelných zdrojů jako je bavlna, vlna, konopí nebo bambus. Neobnovitelné zdroje jsou využity pouze při výrobě pracích prášků. Nespornou výhodou látkových plenek je to, že nevytvářejí žádný tuhý domovní odpad. Celkově je za přebalovací věk dítěte potřeba asi 18 – 22 ks plenek, zatímco u jednorázových je toto číslo mnohem závratnější – cca 4000 ks.

Pokud zrovna o používání látkových plen u svých ratolestí přemýšlíte, můžete si přečíst osobní zkušenost naší autorky.

Kam dál?

Udržitelnost: tvoje téma?

Staň se členem kmene Biorre! Odebírej novinky z ekosféry, dostávej upozornění na nové články a sleduj, co se děje ve světě udržitelného životního stylu.


Posted on