Posted on

Co přináší Green Deal pro Evropu?

Green Deal EU

Evropská komise v prosinci roku 2019 představila ambiciózní plán, který má Evropu do roku 2050 dovést ke klimatické neutralitě. A teď se European Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu navzdory koronaviru znovu ocitla na pořadu dne. S čím přichází a jaké má cíle?

24 stran ke klimatické neutralitě

Zelená dohoda pro Evropu je 24-stránkový plán transformace, který přivede evropskou ekonomiku na cestu udržitelnosti a zároveň na klimaticky neutrální hospodářství. Díky tomu Evropa nejen přestane přispívat ke klimatické změně, ale také nebude její růst podmíněný drancováním přírodních zdrojů. Dokument přímo uvádí, že: „Cílem je transformovat EU na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů.“

K tomu ji mají dovést miliardy eur a strategie zaměřené na problémové oblasti. Mezi hlavní body dohody tak patří následující:

Dekarbonizace energie

Energetický sektor je velkým tématem celého plánu, protože v EU produkuje největší množství skleníkových plynů. Do roku 2050 by mělo dojít k jeho dekarbonizaci, tedy náhradě uhlí, ropy a zemního plynu obnovitelnými zdroji energie. Původně měla svou roli sehrát i jaderná energie, ale tento návrh Evropský parlament v lednu zamítl.

Cirkulární ekonomika

Dalším bodem je rozvoj cirkulární ekonomiky, která využívá odpadu a recyklátu k výrobě nových produktů a minimalizuje množství nevyužitelného odpadu. Půjde především o elektroniku, baterie, obaly a plasty, textil, stavby a potraviny. Kromě snížení množství odpadu pomůže toto opatření také životnímu prostředí, protože poklesne těžba nerostných surovin.

Výzkum a vývoj

Velký objem peněz poputuje samozřejmě do vědy a výzkumu klimaticky přívětivých technologií. To pomůže s přechodem na cirkulární ekonomiku a udržitelnou mobilitu. Na plánu jsou například palivové články na vodík či zařízení na zachycení a využívání oxidu uhličitého.

Od zemědělce ke spotřebiteli

Nezapomnělo se ani na zemědělství, které výrazně přispívá ke klimatické změně – přímo v EU je zodpovědné za 10 % vypouštěných skleníkových plynů. Celý řetězec výroby potravy je náročný na zdroje, vodu i energie a během procesu dochází k obrovskému plýtvání potravinami. Cílem tak je, aby byla cesta co nejkratší a zároveň ekologická a s minimem odpadu. V praxi to znamená například podporu organických zemědělců, snížení používaných hnojiv nebo omezení pesticidů a antimikrobiálních látek.

Biodiverzita

V květnu byla představena Strategie pro zachování biodiverzity, která se vypořádává s vymíráním rostlinných i živočišných druhů a destrukcí krajiny. Tomu má pomoci rozšiřování chráněných oblastí, zalesňování (v plánu je vysadit 3 miliardy stromů do roku 2030), ochrana opylovačů a podpora obnovy přirozených funkcí krajiny.

Nulové znečištění

Mezi cíle samozřejmě patří i zajištění nulového znečištění půdy, ovzduší a vody v Evropě do roku 2050. Plánuje se například zpřísnění limitů pro znečištění vody i ovzduší velkými zaoceánskými loděmi a podpora elektromobilů a vodíkových čerpacích stanic.

Mechanismus pro spravedlivou transformaci

Protože přechod na zelenou ekonomiku vážně zasáhne celou řadu lidí, podniků i regionů, vytvořila pro ně EU balíček finanční podpory, tzv. „mechanismus pro spravedlivou transformaci“. Půjde o zhruba 100 miliard eur, které mají zamířit především do regionů závislých na fosilních palivech – tam patří také Česko. Podporovat se budou také sociálně zranitelné vrstvy navázané na energetický průmysl.

(autorka: Jana Langová)

Posted on