Posted on

Klimatická dieta aneb jak na udržitelný jídelníček

Současné stravovací návyky většiny lidí jsou z hlediska životního prostředí dlouhodobě neudržitelné. Všichni tušíme, že je třeba se orientovat na alternativní zdroje potravin a rostlinnou stravu. A stále platí ostřílené, že to nejlepší, co můžete pro planetu udělat, je stát se vegetariánem nebo ještě lépe veganem. V následujícím článku vám přinášíme 5 tipů, jak se stravovat ekologicky. A to i tehdy, když se masa ve stravě nechcete nebo nemůžete vzdát. A až vás přepadne skepse, mějte na paměti, že každý krok směrem k lepšímu se počítá!

Mezi léty 1950 a 2011 se počet lidí na planetě Zemi více než zdvojnásobil. Prognózy hovoří o nárůstu na 10 mld. obyvatel v roce 2050. V posledních letech se také stále intenzivněji rozmáhá konzumní způsob života, který s sebou nese mnoho negativních důsledků: dochází k výraznému prohloubení ekologické krize, planeta je přetížena chemikáliemi, její ozdravné procesy jsou narušeny, živočišné a rostlinné druhy mizí jeden za druhým.  Nejen v důsledku toho přinese budoucnost jeden velký problém… Země 10 miliard lidí pravděpodobně neuživí.

Udržitelností našich stravovacích návyků a potravinové soběstačnosti planety se zabývá velká mezinárodní studie, jejíž výsledky uveřejnil odborný časopis The Lancet: ta říká, že jediný způsob, jak neblahý vývoj zvrátit, je globální změna způsobu stravování. Jejím základem je omezení konzumace masa, a to na 14 gramů hovězího či vepřového, případně 29 gramů kuřecího masa denně. Konzumace vajec by se měla omezit na 1,5 vejce týdně.  Hlavní složkou  jídelníčku by  měly být luštěniny, oříšky, ovoce a zelenina.

5 tipů pro udržitelnou dietu

Otázka zní, jak se může této tzv. „planetární (tedy udržitelné) dietě“  co nejvíce přiblížit každý z nás. Zde je pár rad:

  1. Omezte spotřebu masa, masných a mléčných výrobků – samozřejmě, nejekologičtější způsob stravování je veganství. Pokud maso z jídelníčku vyřadit nechcete, zkuste se zamyslet nad množstvím, které konzumujete. Zařaďte maso jen 1 – 3x týdně a zkuste občas objevovat vegetariánské či veganské alternativy. Poděkuje vám nejen naše společná planeta, ale zřejmě i vaše tělo.
  2. Využívejte bio potraviny –jsou sice o něco dražší než konvenční produkce, ale bohatě vám to vrátí na chuti i výživové hodnotě. Zkušenost mojí rodiny je taková, že pokud nakoupíme bio potraviny, sníme jich méně, jsou prostě sytější.
  3. Zaměřte se na lokální produkci – značnou ekostopu nezanechává jen hovězí maso či těžce chemizované zemědělství, ale i dovoz potravin „přes půl zeměkoule“. Večeře z pěti kontinentů může být velkou zátěží pro životní prostředí i v případě, že je to „bio“ a „vegan“. (O obrovské uhlíkové stopě námořní lodní dopravy už bylo napsáno i natočeno mnohé.) Pokud můžete, volte lokální produkci. Vlastní zahrádka či farmářské trhy vám nabídnou nejen čerstvou sezóní zeleninu často v bio kvalitě, ale umožní vám i nákup bez obalu. V redakci doporučujeme lokální produkci s českým certifikátem IPZ, který zaručuje, že je zelenina vypěstována s důrazem na ekologickou stránku a minimalizaci obsahu cizorodých látek.
  4. Zamezte plýtvání jídlem – kupujte jen to, co zkonzumujete. Pokud hrozí, že se něco zkazí, můžete přebytky věnovat na aktivity typu Food Not Bombs anebo uvařit velkou večeři pro své přátele. Myslete i na to, že každý vyhozený kus masa znamená, že nějaké zvíře zemřelo úplně zbytečně.
  5. Jezte čerstvé potraviny, upřednostňujte autentickou chuť – vyhněte se konzumaci polotovarů, doslazovaných nápojů a průmyslově ochucených výrobků. Průmyslově zpracované potraviny huntují jak životní prostředí, tak váš organismus.

Mnohem důležitější je, co jíte, než odkud se to vozí!

Taky si kladete otázku, jestli vozit banány nebo avokáda přes celou planetu není náhodou horší než pravá česká flákota toho tolik proklínaného, protože klimaticky škodlivého, hovězího masa? Web Our World in Data zveřejnil článek, ze kterého vyplývá jednoznačná odpověď – doprava, tj. jak daleko se jídlo vozí ke spotřebiteli, má mnohem menší dopad než skladba jídelníčku. Studie zpracovala data z více než 38,000 komerčních farem ve 119 zemích. Posuzovala nejenom emise CO2, ale i dalších skelníkových plynů (např. metanu atd.). Emise tedy měří v jednotkách zvaných „ekvivalent CO2“.

Výsledky jsou neúprosné a mluví ve prospěch veganů, bez ohledu na to, odkud jejich avokáda pocházejí – z hlediska emisí je totiž např. kilo lokálního sýra asi 30-krát větší „masakr“ než třeba kilo banánů dovezených přes polovinu planety.

Zmíněná studie tak znovu dokládá, že zdaleka nejpřívětivější klimatickou dietou je zkrátka veganství, nebo alespoň jídelníček, který maso a mléčné výrobky hodně redukuje.

Ale pozor, ani další potraviny, třeba čokoláda nebo kafe, nejsou žádní klimatičtí gastro beránci! Podívejte se, jak dopadli vaše oblíbené ingredience a pochutiny:

Emise vznikající v různých fázích dodavatelského řetězce různých potravin - graf

Posted on